Vinařství v Moravské Nové Vsi

V obci Moravská Nová Ves se vinařilo odnepaměti, již za dob starých Slovanů. Vinné hrozny, radlice s kosířem, vinařské nože, zobrazené v obecním znaku a pečeti z roku 1651 obec nerozlučně spojují s vinařstvím a vinohradnictvím. Obec s názvem Waltersdorf se písemných pramenech objevuje již v roce 1265, v 15. století byla přejmenována na Novou Ves, pod názvem Moravská Nová Ves je obec známá od roku 1911.
Moravská Nová Ves je druhou největší obcí v oblasti Podluží z hlediska rozlohy vinohradů (cca 141,9ha) a počtem registrovaných vinařů a drobných pěstitelů (345). Celková plocha viničních tratí je 460,4 hektarů. Místní občanské sdružení Vinařský spolek má více než sto dvacet aktivních členů. V obci dále působí registrované sdružení vinařů Collegium Vinitorum® ze sousedních obcí Moravská Nová Ves a Mikulčice.


Původní, dnes již neexistující tratí, byly Vinohrádky, které byly situovány za obcí cestou na Dolní Bojanovice. Za nejlepší trať je považována Stará Hora, ležící nad Kyjovkou ve směru na Týnec. Mezi další tratě patří Padělky /tzn. Padělky nad vinohrady, Padělky od vody, Padělky od Hrušek / a Čtvrtě od Hrušek, stejně jako Díly od Mikulčic, Nivky, Záhumní, Nivky od Dubíčka a Novoveské čtvrtě. Tyto názvy viničních tratí jsou sice zaužívané, ale od 4.9.2002 patří podle zákona všechny tratě v M.N.Vsi pod 3 staronové označení /staly se její součástí/: Stará hora, Vinohrady a Kněžské.
Dříve bylo vcelku obvyklé, že k rodinným domům náleželo kromě přilehlého vinného sklepa a hospodářského zázemí (chlévy a stáje) i tzv. humno, zahrada s vinohradem, přičemž celá parcela byla zakončena stodolou.


Zdejší vinaři mají v oblibě především červená vína Zweigeltrebe, Frankovku, Modrý Portugal, Svatovavřinecké, zde vyšlechtěnou Cabernet Moravii. Nechybí však ani bílé odrůdy jako Chardonnay, Veltlínské zelené, Sauvignon či Ryzlink rýnský.
Mezi nejstarší sklepní uličky patří ulička U trati, rozdělená na dvě poloviny ve 40. letech 19. století výstavbou železnice. Z této uličky se podchodem tzv. myší dírou, dostanete do známějších uliček Výmol a Zátiší, budovaných převážně během hospodářské krize ve 30. letech 20. století z cihel vyráběných zdejší cihelnou. Tyto dvě sklepní uličky tvoří jakési srdce současného vinařství, vinných sklepů a společenských událostí spojených s vinařstvím. Zde se konají známé slavnosti Vinobraní a Burčák, víno, jazz. Těmito uličkami, pod ochranou vinařského patrona sv. Urbana, vede rovněž cyklistická stezka vedoucí z Mikulčic kolem „jezer“ a železniční trati směrem na Týnec a Hrušky.
Zajímavé uličky, se sklepy zdobenými malovanými žúdry, leží na opačném konci obce, v ulici Lipová, u staré cesty na Hrušky, směrem na Prušánky, a u restaurace Myslivna, ul. Hliník. Ve vinařských uličkách postavených převážně na okrajích obce naleznete celkem asi 170 vinných sklepů.


V uličkách Výmol a Zátiší sídlí Vinařské centrum rodiny Tomanových, široké veřejnosti otevřené zejména v době konání vinařských akcí. Ve vinařském centru je možné ochutnat vína nejen majitelů, ale i místních vinařů. Zdejší sklepy jsou v posledních letech upravovány potřebám cykloturistů, kteří si rádi zdejší sklepy pronajímají popř. v nich příležitostně přespávají. Pronájem sklepa a ochutnávku vín je lépe domluvit předem s jeho majitelem.
Ve zdejších vinných sklepech se schází členové tzv. pátkářů. Pátkaři nebo Pátečníci se schází od roku 1968, navzájem hodnotí svá vína a zasluhují se o rozvoj zdejšího vinařství. Jedním z těchto členů je i Lubomír Glos, šlechtitel červené odrůdy Cabernet Moravia, a spoluzakladatel sdružení Collegium Vinitorum®.
Počátky sdružení Collegium Vinitorum® sahají do roku 1968, kdy se skupina vinařů začala pravidelně scházet a vzájemně si hodnotit svá vína s cílem vyvarovat se chyb a nedostatků a vyrobit co nejkvalitnější víno. Sdružuje patnáct členů, kteří obhospodařují asi 10 hektarů vinic a produkují ročně více než 60 000 lahví vína. Členy jsou známí vinaři a jejich rodinné vinařské firmy: Ing. Dvořáček, Glos Lubomír a Glosová Helena, Maláník Štěpán, Miklica Stanislav, Nešpor Jaroslav, Rajský Jan a Sečkař Jan.


V roce 1998 došlo k dohodě o společném používání stejné etikety, jednotné reklamě, propagaci vín a společné nabídce. K registraci sdružení Collegium vinitorum® došlo v roce 2000 a také bylo požádáno o ochranu názvu a znaku. Členové sdružení se zaměřují na výrobu vysoce jakostních moravských vín. Při pěstování hroznů a výrobě vína musí dodržovat stanovené zásady. K výsadbě vinic se používá nejlepší klonový materiál. Ve vinicích se praktikuje usměrněný řez na jeden kmínek a jeden tažeň. Hnojí se organickým nebo zeleným hnojením, starší vinice jsou trvale zatravněny. Při chemické ochraně se využívá předpovědi a signalizace chorob a škůdců, při respektování integrované ochrany révy. Úroda se přísně redukuje a vlastní sklizeň hroznů se provádí co nejpozději, aby se dosáhlo vysoké cukernatosti. Při výrobě vína se využívá nejnovějších poznatků tak aby konečný výrobek dosáhl nejlepší kvality. Každé víno pod společným označením musí projít vzájemnou kontrolou. Tak je možno udržet vysokou kvalitu nabízených vín. Snahou je, aby podávané víno bylo jedinečným a nenapodobitelným přírodním nápojem.


Občanské sdružení Vinařský spolek v Moravské Nové Vsi bylo založeno na ustavující členské schůzi dne 26.března 2003 a je registrováno ministerstvem vnitra. V současné době sdružuje asi 120 vinařů z Moravské Nové Vsi a blízkého okolí. Spolek volí statutární orgány a má stanovy a jeho výbor sestavuje plán činnosti na počátku každého kalendářního roku.